Adél a Filip z Just Trippers: jaké je cestovat obytňákem s miminkem a jeho tříletým bráchou

Když jsme Adél a Filipa z Just Trippers pozvali, aby s námi vyrazili obytňákem po Španělsku, bylo to s jednoduchým záměrem: chtěli jsme vědět, jaké to je cestovat obytňákem s miminkem – a podělit se o to s vámi.

My sami takhle malé děti už nemáme a tuhle zkušenost jsme chtěli mít z první ruky. A koho jiného se zeptat než rodiny, která má energie na rozdávání, umí si ze sebe udělat legraci a zároveň mluví naprosto otevřeně o tom, jak to je doopravdy?

Adél, Filip, tříletý Elias a čtyřměsíční Violka byli jasná volba. Když jsme jim nabídli desetidenní roadtrip podle našeho itineráře „To nejkrásnější z Andalusie“, neváhali ani minutu.

„Byla to první dovolená s naší Violkou.“

Rodina za námi přijela v polovině listopadu. Před cestou jsme si dali on-line schůzku, ujasnili si, jaká mají od dovolené očekávání, kde jsou jejich limity s dětmi, co by chtěli vidět, zažít a v jakém tempu. Úplně stejně jako to děláme s našimi zákazníky.

Na základě toho jsme pro ně připravili podrobný itinerář cesty včetně doporučených míst na spaní a na cestu vybrali obytný polointegrovaný vůz Ventus, ve kterém jsme pro ně očekávali to nejlepší pohodlí.

V Málaze jsme je vyzvedli na letišti, předali obytné auto, pečlivě je zaškolili a pak už jsme se jen všichni těšili, až se vydají za vlastním dobrodružstvím.

Obytný polointegrál Ventus v naší půjčovně aut v Málaze:

Pomalý začátek

„Nám stačilo někam dojet, nechat auto stát a jít se jen podívat kolem. To s dětma bohatě stačí. Nemusíš pořád něco vymýšlet, plánovat dlouhý trasy nebo řešit velký výlety. My jsme někdy ušli jen pár set metrů a měli jsme pocit, že jsme viděli spoustu věcí. Stačí nová pláž, nový výhled, nový místo.“ popisuje první zkušenosti z obytňáku Adél.

Ze začátku rodina zvolila pomalejší tempo, užívala si podzimního slunečného počasí a sžívala se s jejich první rodinnou dovolenou ve čtyřech.

Filip dodává: „Otevřeš dveře a děti jsou hned venku. Kameny, klacíky, písek… to jim stačí. Nemusíš vymýšlet program od rána do večera. A když jsou kolem další obytňáky a rodiny, hned se nějak dáte do řeči a oni si okamžitě najdou kamarády. To se doma neděje. Tady to jde úplně samo. Je to takový přirozený život venku.“ Doma ve volných chvílích staví pro rodinu obytnou vestavbu do dodávky, a tak se mu jen potvrdilo, že ta vynaložená energie je dobrou volbou a že se mají na co těšit.

„To je prostě realita rodičovství„

Jak dny ubíhaly, přesouvala se rodina postupně po pobřeží – ve svém vlastním tempu, podle potřeb dětí a po směru vytvořeného itineráře na míru. Postupně objevovali další výhody cestování v obytném autě – a narazili i na jednu nevýhodu, o kterou se podělili na konci rozhovoru.

Adele vysvětluje, co jí jako mámě se čtyřměsíčním miminkem na cestách přišlo jako velká výhoda: „Ten obytňák je super v tom, že máš všechno na jednom místě. Jako fakt všechno. Když Violka brečela v restauraci, věděla jsem, že ji budu muset držet celou dobu. Takhle Filip skočil pro jídlo a my jsme se v klidu najedli v autě. To je s miminkem strašnej rozdíl.“

Je to vlastně maličkost, ale kdo má malé děti, dokáže si představit chvíle, kdy taková možnost přijde vhod – a jak zásadně to může ovlivnit pohodu celé rodiny.

Adele zároveň dodává: „Je to intenzivní, to říkám na rovinu. Jsi s dětma 24/7 na malým prostoru a nemáš kam utéct – maximálně na záchod. Ale to není nevýhoda obytňáku. To je prostě realita rodičovství.“

„Každej den jiná zahrada„

Jestli je pro nás vnitrozemce moře stále něčím, čeho se nedokážeme nabažit, pak oceán je živel, který si svou podmanivou silou získá téměř každého možná ještě o trochu víc. A tak rodina tráví den v Tarifě – tam, kde se moře setkává právě s oceánem, ve městě větru a kitesurfingu, ve městě, kde je Evropa nejblíže africkému kontinentu.

Tarifa je začátkem pobřeží Costa de la Luz – Pobřeží světla. Začíná písečnými dunami, větrem a oceánem, které tu společně vytvářejí neopakovatelnou atmosféru.

Adele a Filip se shodují: „Ta možnost měnit místo. Ráno se probudíš a máš kolem sebe úplně jinej svět. Pro děti je to hrozně přirozený dobrodružství.“

„Já to vnímám tak, že je to super s těma dětma, hlavně proto, že když jste v apartmánu, nedáte si těch výletů tolik. Ale v obytňáku to máte dva v jednom – bydlení i auto – a můžete každej den bejt někde jinde. My jsme třeba přijeli na místo, zakemovali jsme a prošli jsme si jen to okolí. Nešli jsme žádný dlouhý trasy, ale stejně jsme každý den viděli tolik novýho. Vlastně jste pořád doma a přitom pořád na výletě. Aspoň tak jsme to měli my.“ říká Adél, když se dostává ke srovnání pobytu v apartmánu a cestování v karavanu.

Po odpočinkových dnech v surfařské vesnici El Palmar se vydali do prvního většího města – nejstaršího města Evropy – Cádizu. Města dalekých objevů, zlaté kopule katedrály a poutavé historie.

„Cádiz je krásný, ani se nám nechtělo loučit se s mořem – vlastně oceánem. A město obytňákem? Návštěvy měst jsou krásný, ale s dětmi náročný. Takže jsme fakt ocenili, že jakmile se z města vrátíš k autu, otevřeš na parkoviště dveře a v tu chvíli jsi doma.“

Z Cádizu to už je kousek do Sevilly. Říkali jsme jim, že je to možná nejkrásnější město Evropy, ne-li světa. Nevypadali, že by to nějak zapůsobilo. O to větší jsme měli radost, když jsme viděli, jak FIlip s Adél a dětmi do města dorazili a jak moc se jim Sevilla líbila. Bylo to nadšení v přímém přenosu. (Najdete u nich ve výběrech na IG, stejně tak jako celou jejich cestu)

„Nevýhoda obytňáku – rychlej bordel. Výhoda obytňáku – rychlej úklid„

I nevýhody jsme chtěli slyšet upřímně.

Filip se k tomu dostává jako první: „Já začnu jednou nevýhodou, a to je, že tam není myčka. To je fakt. Zjistili jsme, že myčka je náš velkej kamarád. A mýt to tam v tý malý kuchyňce, ještě s tím, že musíš šetřit vodou, je prostě náročnější. A hlavně to tam ani nemůžeš nechávat – do dřezu se toho moc nevejde, jezdit se s tím nedá, takže to musíš hned uklidit.“

Adél Filipa doplňuje: „Ještě to doplňování vody a vylévání odpadní vody a toalety. Ale v závěru to byly rychlý akce a ani to nebylo potřeba tolikrát. A výhody to úplně převálcujou.“

„Já to doporučuju na dvě stě procent.“

Po 10 dnech se rodina vrací s obytným autem k nám na základnu a my můžeme jako definitivní tečku za jejich dovolenou udělat malou rekapitulaci a závěr pro další rodiny.

Adele to shrnuje za všechny jednoduše: „Já za sebe říkám, že to doporučuju na dvě stě procent. Minimálně si to vyzkoušejte. S dětma je to podle mě úplně ideální způsob cestování – máte všechno po ruce a ten komfort je fakt obrovskej. A myslím, že většina rodin si to musí zamilovat, když to jednou zkusí.“

A nám nezbývá než poděkovat téhle sympatické rodině.
Přejeme spoustu krásných společných chvil, spoustu zážitků v jejich vlastnoručně postavené obytné dodávce — a budeme se těšit zase někdy na viděnou!

Honza a Tereza, NARUBY.life